V současnosti nejsou stanoveny standardní postupy k vyšetřování fetální smrti, nicméně jsou doporučené postupy. Ve většině případů jsou doporučeny anamnéza, vyšetření, pitva a stanovení karyotypu.
Je rozumné vzít nejprve v úvahu okolnosti, které jsou obvyklé a více pravděpodobné, dané výsledky klinických vyšetření (těžká hypertenze nebo růstová retardace plodu nebo zjevná anomálie) a takové, které bývají příčinou rekurentních intrauterinních úmrtní plodu (nesledovaný diabetes nebo těžká hypertenze). Pokud příčina není od počátku zřejmá, je na místě širší vyšet ření.
Ve všech případech by měl být proveden test na feto-maternální transfúzi a vyšetření protilátek. Vodítkem pro potřebu dalších testů je úvodní klinické vyšetření a jsou indikována individuálně.
Pokud existují klinické známky placentární insuficience (např. růstová retardace nebo oligohydramnion) nebo těžké preeklampsie, pak by měly být provedeny testy na lupus antikoagulant, anticardiolipinové protilátky a běžné vrozené trombofilie.