Abstrakt
Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) je periferní závrať vyvolaná změnou polohy. V jeho patofyziologii se uplatňují krystalky uhličitanu vápenatého ektopicky dislokované v endolymfě polokruhových kanálků.
Diagnóza je založena na typické anamnéze a klinickém nálezu při Dix Hallpikově polohovém testu. Ani okulografické, ani ENG vyšetření není u této choroby rutinně provád ěno.
Zaměřili jsme se na zjištění podílu funkčních poruch vnitřního ucha u této diagnózy. Z 36 pacientů s polohovou závratí mělo 33 BPPV zadního kanálku.
Z tohoto počtu mělo 19 sekundární formu a 14 idiopatické BPPV. Poruchu sluchu mělo 20 pacientů (66 %) - všichni pacienti s otosklerózou, Menierovou chorobou, ale také 5 z 10 vy šetřených pacientů s idiopatickým BPPV.
ENG nález svědčící pro hypofunkci laterálního kanálku stranově shodného S BPPV mělo 5 pacientů, z toho jeden s idiopatickým BPPV. ENG nález svědčící pro centrální vestibulocerebelární lézi měli 3 pacienti, všichni s recidivujícím polohovým vertigem nezjištěné etiologie charakteru BPPV.
Poruchy funkce vnitřního ucha jsou častým nálezem nejen u sekundárního BPPV (17 z 19 pacientů 89 %), ale i u idiopatické formy (6 ze 14 pacientů - 43 %). Pro idiopatické BPPV s poruchami vnitřního ucha nejasné etiologie a nedetekovatelné při běžném vyšetření navrhujeme termín kryptogenní BPPV.