Abstrakt
Cílem článku, který je situován na pomezí veřejné politiky a sociologie, je najít teoretickou a metodologickou oporu pro formulování postojů tzv. „neviditelných“ aktérů. Tento pojem je zaváděn pro účely článku ve snaze popsat fenomén aktérů, kteří nejsou ve veřejném prostoru vidět a slyšet a obtížně se s nimi v rámci policy analysis pracuje.
Nejprve je pozornost věnována vymezení pojmu, poté je představena teoretická a metodologická opora, která čerpá z policy analysis a příbuzných oborů, a nakonec je přiblížen proces formulace zájmu „neviditelného“ aktéra na příkladu českých samoživitelek s tím, že jsou podrobně popsána rizika různých cest a způsoby, jak se s nimi vypořádat. Závěry dokládají, že koncept „neviditelného“ aktéra znamená mnohé přínosy – od stimulace teoretických a metodologických úvah přes obohacení informační základny pro tvorbu politik až po sebeuvědomění „neviditelných“ aktérů.