Příspěvek se zabývá empirickým výzkumem fám v první polovině 20. století. V tomto období byly prováděny stěžejní experimenty, které ovlivnily empirický výzkum v následujících letech, a to nejen v dané oblasti.
Poukazováno je na spojitost takto zaměřených výzkumů s oblastí forenzní psychologie, konkrétně s výzkumem paměti, vnímání a přijímání informací, a to proto, že v této době byla fáma považována za zkreslenou informaci. Příspěvek následně odhaluje nejvýznamnější výzkumy a mapuje jejich stopy v následující vědecké diskuzi.
Nadto osvětluje na tu dobu raritní názory několika málo sociologů, kteří nahlíželi na fámy jako na problém čistě kolektivního rázu. Přestože dnešní sociálněvědní výzkum již nepovažuje fámu za zkreslenou informaci, výzkumy v prvních desetiletích 20. století jsou pozadím dnešních poznatků o této navývost závažné problematice.