Motiv cvrčka v klasické čínské poezii v perspektivě kontinuity a proměn čínské kulturní tradice. Analýza starověkých a středověkých básní se zaměřuje na způsob zobrazení přírodního detailu (tzv. předmět wu) v procesu střetání reálných pozorování a intertextových výpůjček a zachycuje asociované významy měnící se v průběhu času.
Okrajově se dotýká také cvrčka jako fenoménu čínské kultury, který navzdory proměnám významových souvislosti zachovává kontinuitu s nejstarší tradicí.