Článek představuje Deutschovu teorii komunikace a navrhuje její adaptaci za účelem její aplikovatelnosti na problematiky současného politologického diskursu. Formuluje šest schopností politických systémů, které vychází z šestice patologií politických systémů formulovaných Deutschem, a vysvětluje, jak zkoumání způsobů, jak politické systémy plní či neplní dané schopnosti, může přispět k vysvětlení jejich přežívání a růstu, či naopak jejich zániku.
Argument je ilustrován aplikací Qualitative Comparative Analysis (QCA) na rozpad Východního bloku na konci 20. století.