Stať pojednává o tom jak se v České republice od devadesátých let minulého století postupně zaváděly prvky sporného procesu do původně jednotného občanského soudního řádu. Šlo zejména o dvě věci: o posílení procesní odpovědnosti sporných stran v podobě důkazní povinnosti a důkazního břemene a dále o zavedení koncentrace, která zabrání sporným stranám protahovat řízení opožděnými návrhy.