Přestavba genu EML4-ALK je indikátorem účinnosti biologicky cílené léčby crizotinibem. Tato léčba je hrazena ve druhé a třetí linii léčby a může nemocným významně prodloužit život i zlepšit jeho kvalitu.
Inhibitory ALK další generace mohou někdy ovlivnit i získanou rezistenci nádoru na předchozí preparát. Autoři popisují kazuistiku 56letého muže, celoživotního nekuřáka, který byl k léčbě crizotinibem indikován po selhání čtyř linií léčby adenokarcinomu levé plíce stadia IV.
U nemocného došlo k částečné remisi onemocnění dokumentované sérií CT vyšetření i sledováním hladin nádorových markerů. Z nežádoucích účinků se přechodně objevilo zvýšení hodnot aminotransferáz v séru.
U nemocného trvala léčebná odpověď nádoru na léčbu crizotinibem 22 měsíce. Relaps nemoci se projevil metastázami do mozku, lokální progresí nitrohrudního nádoru a postupným zvyšováním hladin karcinoembryonálního antigenu.
Po ozáření CNS byl nemocný zařazen do programu časného přístupu k inhibitoru ALK další generace v Německu a v průběhu šesti týdnů došlo znovu k parciální regresi nádoru. Nemocný žije sedmý rok od iniciální stanovené diagnózy adenokarcinomu plic IV.stadia.
Popsané pozorování a citované literární údaje podporují doporučení příslušné molekulární diagnostiky a cílenou terapii biologickými preparáty nové generace.