Elektromagnetická pole (EMP), která jsou všude kolem nás, jsou jak přirozeného původu, tak vzniklé v důsledku lidských aktivit. Zatímco ta přirozená (geomagnetické pole Země zvané zemská magnetosféra) jsou užitečná (chrání všechny živé tvory před smrtícím kosmickým zářením), ta člověkem vytvořená, nazývaná elektrosmogem, mohou lidskému zdraví škodit.
Proto vydala Světová zdravotnická organizace opatření v souvislosti s rizikem působení nízkofrekvenčního NF EMP (v r. 2007) tak i VF |EMP (v r. 2011 -zde zejména vzhledem k celosvětově dramatickému nárůstu počtu uživatelů mobilních telefonů jako jednoho z hlavních zdrojů VF EMP). Z doporučení tohoto opatření je, vedle stanovených limitních dávek ve tkáních absorbovaného záření SAR (Specific Absorption Rate), na podnět Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), také ustanovení o zařazení VF elektromagnetického záření do skupiny 2B, potenciálně karcinogenních vlivů na člověka.
Stalo se tak i přes nedostatek přesvědčivých důkazů o karcinogenitě tohoto záření, protože tuto možnost v současnosti nelze vyloučit. V interakcích EMP s biologickými systémy totiž dochází k tzv. oxidačnímu stresu, kdy ve tkáních vznikají volné kyslíkové radikály.
Ty vedle svých fyziologických funkcí plní také roli významného patogentického činitele u řady nemocí jako jsou nádory, neurodegenerace a další. Tento článek se věnuje hlavně posledním publikovaným výsledkům z této oblasti výzkumu.