Abstrakt
Školský zákon (561/2004 Sb., změna 472/2011 Sb.) umožňuje školám hodnotit výsledky vzdělávání žáků klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Kromě sumativního hodnocení na konci pololetí jsou žáci hodnoceni rozmanitými způsoby průběžného hodnocení (verbální, nonverbální, č íselné či grafické).
Pro popis forem a metod hodnocení používaných na třech školách jsme zvolily dotazování žáků a učitelů a doplnily ho pozorováním výuky a obsahovou analýzou dokumentů. Vzorek tvořili žáci a učitelé 2. stupně ZŠ, hloubkové rozhovory byly dělány se čtyřmi učiteli a 28 žáky.
Za použití kvalitativních postupů analýzy dat jsme představily pro žáky důležitá témata školního hodnocení, zejména spravedlivost hodnocení (do známky z předmětu nepromítat kázeňské prohřešky a být důsledný) a problematiku různých forem a metod hodnocení (žáci věnují větší pozornost sumativnímu než formativnímu hodnocení).
