Školský zákon (561/2004 Sb., změna 472/2011 Sb.) umožňuje školám hodnotit výsledky vzdělávání žáků klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Kromě sumativního hodnocení na konci pololetí jsou žáci hodnoceni rozmanitými způsoby průběžného hodnocení (verbální, nonverbální, číselné či grafické).
Pro popis forem a metod hodnocení používaných na třech školách jsme zvolily dotazování žáků a učitelů a doplnily ho pozorováním výuky a obsahovou analýzou dokumentů. Vzorek tvořili žáci a učitelé 2. stupně ZŠ, hloubkové rozhovory byly dělány se čtyřmi učiteli a 28 žáky.
Za použití kvalitativních postupů analýzy dat jsme představily pro žáky důležitá témata školního hodnocení, zejména spravedlivost hodnocení (do známky z předmětu nepromítat kázeňské prohřešky a být důsledný) a problematiku různých forem a metod hodnocení (žáci věnují větší pozornost sumativnímu než formativnímu hodnocení).