Studie se zabývá analýzou tematicky uceleného korpusu her o sv. Janu Nepomuckém, konkrétně latinskými texty pocházejícími z kolejí české provincie z 1. pol. 18. stol.
Zkoumá způsob ztvárnění příběhu a hry rozděluje do čtyř typů podle pojetí hlavního hrdiny: Jan jako malý chlapec, Jan jako mladík, Jan jako kněz a mučedník, Jan jako světec. Ačkoliv hry vycházejí ze stejné látky, kterou dále volně rozvádějí, alespoň rámcově se liší po stránce obsahové i jazykové podle studijní úrovně a věku herců.
Jako didaktická součást výuky rozvíjely hry řečnické schopnosti studentů a podporovaly jejich mravní i náboženskou výchovu.