Hlavní inspirační zdroje v díle kapucínského bratra malíře Paola Piazzy na příkladu pražského oltáře kostela Panny Marie Andělské
Abstrakt
Tento článek pojednává o Paolu Piazzovi, kapucínském bratru - malíři, který přišel z Benátek kolem roku 1600 spolu s bratry kapucíny do rudolfinské Prahy. Do střední Evropy byl tento bratr - malíř poslán mimo jiné za účelem výzdoby kapucínských konventů.
Příspěvek se snaží zmapovat konkrétní motivy převzatých z italských vzorů, zejména benátských a to na příkladu hlavního oltáře kapucínského kostela Panny Marie Andělské na Hradčanech. Oltář má za námět Vidění sv.
Františka v Porciunkule. Je zde zobrazen Kristus, Panna Marie, klečící sv.
František a andělé hrající na hudební nástroje. Tento výjev je inspirován doporučením Tridentského koncilu, kdy znázorňuje mystický výjev ze života světce.
Paolo Piazza se pravděpodobně učil v dílně Veroneseho, Palmy il Giovanne a Bassanů. Znal také dobře dílo Jacopo Tintoretta a všechny tyto vzory začleňoval do svých děl.
Na pražském oltáři jsou jasně vidět motivy např. u postavy Krista z Veroneseho Noli me tangere (Museum Grenoble) a Tintorettova Křtu Krista (S. Silvestro v Benátkách).
Postava Panny Marie je inspirována královnou z Veroneseho díla Nalezení Mojžíše. (dnes National Gallery of art ve Washingtonu). A andělé jsou blízcí vzorům Palmy il Giovane a Veroneseho.
Piazza však také přejímal motivy u rudolfinců, zejména pak ve vizuální stránce postav (účesy, výraz etc.). Paolo Piazza sice přejímal známé italské vzory, ale dokázal je skládat do jednoho malířského celku ve svém osobitém stylu, ve kterém už předjímá barokní sloh, který se v Čechách vyvíjí teprve později.