Léčba diabetu 2. typu je založena na úpravě životního stylu v kombinaci s farmakoterapií. Lékem první volby je metformin a poté lze do kombinace vybírat z několika skupin farmak.
Z moderních antidiabetik jsou k dispozici inhibitory dipeptidyl-peptidázy 4 (gliptiny), které ovlivňují inkretinový systém. Pro všechny gliptiny platí, že jsou účinné a relativně bezpečné.
U většiny gliptinů je nutné průběžně monitorovat renální a jaterní funkce. Výhoda linagliptinu spočívá v minimálním vylučování ledvinami a minimální metabolizaci v játrech.
V praxi tak není nutné monitorovat jaterní ani renální funkce z důvodu léčby linagliptinem. Díky minimální metabolizaci v játrech má linagliptin minimální potenciál k lékovým interakcím.
Kazuistika představuje příklad použití linagliptinu v léčbě pacientky s diabetem 2. typu včetně terapeutické rozvahy, která k jeho indikaci vedla.