Analyzovali jsme dostupná data o vykázané péči za účelem návrhu nového modelu úhrady radioterapie postaveného na prospektivním principu. Cílem bylo otestovat vysvětlující faktory (prediktory), které by dokázaly nejlépe roztřídit hospitalizační případy do nákladově homogenních skupin.
Testovány byly čtyři potenciální prediktory - počet frakcí radioterapie, skupina techniky radioterapie, dia-gnostické skupiny a stadium onemocnění. Cílem naopak nebyl samotný návrh úhradového modelu jako takového.
Metody: Analyzováno bylo celkem 7 440 hospitalizačních případů onkologicky nemocných pacientů z let 2007-2011 ve třech vybraných zdravotnických zařízeních. Zdrojem dat byla především databáze I-COP vyvinutá Institutem bio-statistiky a analýz Masarykovy univerzity ve spolupráci s komplexními onkologickými centry ČR, která na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení propojuje data z Národního onkologického registru s daty o vykázané péči zdravotnických zařízení zdravotním pojišťovnám.
Výsledky: Při srovnání čtyř potenciálních prediktorů jsme vyhodnotili jako nejsilnější z nich počet aplikovaných frakcí radioterapie a použitou techniku radioterapie. Stadium onemocnění neprokázalo v tomto srovnání dostatečnou rozlišovací schopnost.
Mezi dia-gnostickými skupinami byly identifikovány významné rozdíly v průměrných nákladech, ty však souvisely převážně s rozdílným spektrem použitých technik radioterapie a rozdílným počtem frakcí v jednotlivých skupinách. Uvnitř dia-gnostických skupin tak byly z hlediska vykázaných nákladů příliš velké rozdíly, které nejsou v případném úhradovém modelu žádoucí.
Závěr: Pro potřeby prospektivního úhradového systému pro oblast radioterapie může být využita kombinace dvou prediktorů - počet aplikovaných frakcí radioterapie a technika radioterapie. Pro návrh úhradového modelu by byly vhodné další analýzy testující prediktivní schopnost záměru aplikované radioterapie.
V současnosti však v ČR neexistují potřebné datové zdroje pro takovéto analýzy.