Článek vychází z tzv. perspektivy zakotvení, která upozorňuje na význam kontextu (časoprostorového a institucionálního) pro současné směřování výzkumu genderové struktury podnikání. Autorky se zaměřují zejména na institucionální kontext, konkrétně na opatření daňového systému a rodinné politiky na podnikání v páru.
V centru zájmu je, jak tyto faktory a formální instituce, do nichž se promítají neformální genderové normy, ovlivňují strategie kombinace pracovního a soukromého života u spolupodnikajících partnerů. Na základě kvalitativní analýzy 24 hloubkových rozhovorů autorky identifikují tři strategie kombinace podnikání a rodinného života a využití opatření sociálního státu: individualistickou, přizpůsobující se a inovující.
Díky metodě výzkumu - odděleným hloubkovým rozhovorům se spolupodnikajícími partnery - se ukazuje, jak funguje dynamika strategií a rozdělení rolí v rámci páru. Výsledek, který zde představujeme, tak není pouze charakteristikou tří identifikovaných strategií, ale analýzou komunikace a dynamiky strategií jednotlivých partnerů v rámci podnikatelských párů.
Autorky ale zároveň upozorňují, že odhalené strategie nejsou výlučné a mohou se v průběhu životní a podnikatelské dráhy měnit. Přes vzájemné odlišnosti všechny strategie v určitých rysech konzervují a reprodukují genderové nerovnosti, což je dáno zakotveností nerovností v sociálním kontextu a institucionálním rámci pro podnikání a kombinaci práce a rodiny v ČR.