Studie je věnována správě různých typů majetků pražské metropolitní kapituly (prebendy, obedience, společný majetek v užším slova smyslu) před rokem 1420. Na základě srovnání zachyceného stavu se způsoby správy užívanými v některých soudobých kapitulách ji přitom lze označit jako decentralizovanou.
Přestože pražští divisoři vykazují četné analogie se zvláštními hospodářskými úředníky v anglických, německých a polských kapitulách, jejich kompetence byly užší. V pražské kapitule nemáme doklady o existenci centrální kapitulní pokladny, jejíž správce by mezi kanovníky kromě denních porcí rozděloval i tzv. prebendy, ani zvláštního úředníka (německý cellerarius a polský procurator), který by spravoval společný kapitulní majetek jako celek.
Otázkou zůstává, zda lze tento stav považovat za výsledek specifického vývoje, nebo byl umožněn tím, že zdejší kanovníci své povinnosti nezanedbávali tolik jako členové jiných středoevropských kapitul.