Autor analyzuje všechny články, recenze a zprávy na dané téma na stránkách časopisu během jeho padesáti ročníků a ukazuje, že nehledě na význam sociologie náboženství v českém sociologiském diskursu v různých stádiích vývoje disciplíny byl její průnik na stránky časopisu velice omezený. Důvody byly jak vnitřní (sociologové náboženství nepatřili mezi "zdravé jádro" sociologické komunity), tak vnější (obava z potenciálně "problematického" tématu v období vlády komunistického režimu, neexistence "nenamočených" sociologů náboženství po jeho pádu).