Článek pojednává o metafoře jídla a znázorňování procesu četby jakožto pojídání slova. Na příkladu Gottfriedova středověkého dvorského eposu "Tristan", jenž je v článku obšírněji představen českému publiku, je potom uvažováno o otázce, nakolik se liší příměr světské literatury k chlebu života od Písma svatého (a eucharistie), a o otázce, proč Bible, nazývaná též jako Chléb (věčného) života, nemůže být stavěna na roveň poezii.