Kapitola mapuje základní teoretické a konceptuální trendy v rámci urbánních dějin 2. poloviny 20. století a počátku 21. století, přičemž se soustředí jednak na poválečný rozvoj urbánních dějin a jednak na projevy tzv. jazykového, kulturního a prostorového obratu v humanitních vědách v konceptualizaci města jako předmětu historické vědy, které ukazuje také na několika příkladech konkrétních urb ánně-historických publikací.