Abstrakt
Pro udržitelný management vodních toků je třeba hledat ekvivalenty v přírodě. Pro vyhodnocení hydromorfologického stavu a návrhy opatření s cílem dosažení dobrého stavu řek v kontextu požadavků Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES) je požadována identifikace referenčního stavu, podmínek původního nenarušeného stavu vodních toků, jako srovnávacího prvku se současným stavem.
Referenční podmínky by měly odrážet přirozenou variabilitu podélného a příčného profilu a trasu koryta odpovídající danému typu toku, přirozený materiál dna i břehů, přirozený pohyb sedimentů, organismů a proudění vody v korytě toku i říční nivě. Představovaná metodika REFCON je založena na principu stanovení referenčních lokalit na základě terénního průzkumu a určení hydromorfologických charakteristik řek důležitých pro stanovení typově specifických referenčních hydromorfologických podmínek.
Stanovení referenčních lokalit je podmíněno splněním 7 kritérií: neovlivnění hydrologického režimu lokality významnou vodní nádrží nebo soustavou 2 a více rybníků, absence příčných překážek nad 0,5 m výšky, absence významných odklonů vody nebo špičkování, neupravená trasa, neopevněné dno a břehy koryta toku, dobrý stav příbřežní zóny a žádné významné bodové zdroje znečištění ovlivňující referenční lokalitu. Na základě posouzení distančních dat a terénního průzkumu lze lokalitu označit při splnění všech kritérií za referenční, v případě nesplnění za antropogenně ovlivněnou nebo individuálně posoudit, zda by nebylo žádoucí označit lokalitu jako nejlepší dostupnou.
Databáze referenčních lokalit by následně měla sloužit nejen účelům hodnocení hydromorfologického stavu, ale také jako předloha pro návrh revitalizačních opatření nebo jako databáze úseků vodních toků, které by bylo vhodné chránit před potenciálními zásahy člověka.