André-Charles Boulle. Nábytek zdobený mosazí, cínem a želvovinou ve středočeských mobiliárních fondech Národního památkového ústavu
Abstrakt
Mobiliární fondy, spravované vesměs Národním památkovým ústavem, představují pro badatele zabývající se dějinami řemesla, užitým uměním a designem významný a dosud ne zcela probádaný pramen poznání. Příspěvek se výběrově zaměřuje na skupinu nábytkových kusů ze středočeských mobiliárních fondů, které se zde stávají názorným příkladem k představení problematiky jedné z nejvýznamnějších kapitol v historii nábytkové tvorby.
Charles-André Boulle (1642-1732), dvorní ebenista Ludvíka XIV., uplatňoval při výzdobě nábytkových ploch kombinace materiálů - želvovina, cín, mosaz - v dosud neobvyklém rozsahu; tímto svérázným zpracováním nábytkových ploch docílil naprosto jedinečných efektů. Nábytek z Boullovy dílny se časem stal natolik proslulý, že způsob výzdoby vešel do obecného povědomí jako tzv.
Boullova práce, či Boullova intarzie a byl následně hojně napodobován. Tradice neuhasla ani v 19. století, v němž dobový návrat k historickým slohům opět podnítil zájem i o přepychové výrobky zdobené po Boullově způsobu.
Cílem předkládané kapitoly je představit neopominutelnou část tuzemského fondu a tyto konkrétní příklady představit v kontextu obecného vývoje evropské nábytkové tvorby.