Koncentrace glukózy v krvi není konstantní ani za fyziologického stavu, ale pohybuje se v závislosti na příjmu potravy, fyzické aktivitě, psychických a dalších faktorech v poměrně úzkém rozmezí přibližně mezi 3,9 a 7,5 mmol/l a nalačno za standardních podmínek v ještě užším intervalu 3,9-5,5 mmol/l. U diabetiků se kolísání hodnot glykemie zvyšuje, protože - jak vyplývá z definice diabetu - na jedné straně dochází k hyperglykemii, ale na druhé straně se díky nepřiměřenému účinku antidiabetické léčby objevují i hypoglykemie.
Míra kolísání glykemie se nyzývá glykemická variabilita (GV). Glkemická variabilita se dostává do centra pozornosti hned pro několik skutečností: zvýšenáí glykemická variabilita je spojena se zvýšeným výskytem hypoglykemií, možná se podílí na rozvoji pozdních komplikací diabetu, negativně ovlivňuje psychickou pohodu pacienta a konečně díky příchodu nové technologie - kontinuální monitorace glykemie - ji nyní dokážeme lépe popsat, změřit, zkoumat, ale i ovlivnit.