Cholestáza je porucha tvorby a odtoku žluče, základní dělení je na intrahepatální a extrahepatální. Nejčastější příčinou akutní intrahepatální cholestázy je polékové poškození či cholestatický průběh běžných akutních jaterních onemocnění.
Chronická intrahepatální cholestáza v dospělosti je nejčastěji způsobena primární biliární cirhózou, primární sklerozující cholangitidou či cholestatickým průběhem jaterní cirhózy. Vrozené cholestatické choroby způsobené poruchou jednotlivých žlučových přenašečů v jaterní buňce jsou vzácné, jejich poznání však pomohlo objasnit příčinu cholestázy u mnoha běžných onemocnění v dospělosti.
Extrahepatální cholestáza je způsobena mechanickou překážkou ve žlučovodech (litiáza, nádor, benigní stenózy). Základním klinickým projevem cholestázy je únava, pruri-tus a ikterus, laboratorním korelátem je elevace alkalické fosfatázy (ALP), gamaglutamyltranspeptidázy (CCT) a zvýšení konjugovaného bilirubinu.
Izolovaná elevace CCT není cholestázou. Vždy je třeba vyloučit mechanickou překážku ve žlučových cestách.
V diagnostice onemocnění žlučových cest se v dnešní době využívá neinvazívních vyšetření (ultrazvuk, endosonografie, MR); ERCP je metodou terapeutickou. V léčbě intrahepatální cholestázy se používá ursodeoxycholová kyselina, základním lékem k ovlivnění pruritu je cholestyramin.
Pokročilá jaterní cirhóza v důsledku chronické cholestázy může vést k úvaze o indikaci jaterní transplantace. Mechanická obstrukce se musí vždy řešit odstraněním překážky.