Abstrakt
Chronická virová hepatitida C patři mezi závažná jaterní onemocnění. Při neléčeném průběhu přechází do ireverzibilní jaterní cirhózy se zvýšeným rizikem vzniku hepatocelulárního karcinomu.
Zásadní pro zlepšení prognózy pacientů s chronickou hepatitidou C je aktivní přístup k její diagnostice a efektivní terapii. Léčba tohoto onemocnění prošla v posledních letech dynamickým rozvojem - od úvodní monoterapie interferonem přes kombinovanou léčbu pegylovaným interferonem a ribavirinem až k zařazení nových léků ze skupiny přímo působících virostatik.
Setrvalé virologické odpovědi při standardní dvoj kombinační protivirové terapii pegylovaným interferonem a ribavirinem je dosaženo v současně době až v 50 % případů. Do popředí se stále více dostává otázka terapie pacientů, u nichž nebyla úvodní protivirová terapie efektní, tedy relapsérů, parciálních respondérů a non-respondérů.
Zavádění nových léčebných schémat a nových léků s protivirovým účinkem představuje velkou naději pro zlepšení prognózy těchto pacientů.