Abstrakt
Britskou unii fašistů (British Union of Fascists; BUF) založil Sir Oswald Mosley dne 1. října 1932. Třebaže se jednalo o největší britskou fašistickou stranu, nikdy se ani vzdáleně nepřiblížila významu svého německého a italského protějšku a bez výrazného úspěchu po zákazu britské vlády v červnu 1940 ukončila svou činnost.
Navzdory tomu se těší významnému badatelskému zájmu, což vyplývá zejména z faktu, že ideologové BUF byli na rozdíl od jiných hnutí schopni rozvinout ucelenou ideologii a poměrně racionální politický program, vycházející z filozofického základu, jenž byl založen na směsi Lamarckovy genetické teorie, Spenglerových úvahách o úpadku Západu, Nietzscheho vitalismu a Shawovy vize vzkříšení "nového člověka". Ústřední tematikou ideologie BUF byl mýtus o znovuzrození. Černokošiláči byli naprosto přesvědčeni, že "éra demokracie" je u konce a jejich země potřebuje znovuzrození, které může přinést jenom korporativní stát. Stará, zkorumpovaná a prohnilá demokracie měla podle nich být odstraněna a nahrazena novým, kvalitativně lepším fašistickým systémem založeným na vůdcovském principu a osobní odpovědnosti.
Mosleyho muži se viděli jako bojovníci nové éry, elita, jež měla vést národ na cestě k návratu zpět na výsluní. Monografie analyzuje fašistický mýtus o znovuzrození v ideologii a propagandě BUF, poukazuje na aktivismus a entusiasmus členů hnutí a dokládá, že víra v tento mýtus byla u mnoha z nich autentická.
Zejména kapitoly popisující různé odznáčky, plakety, přezky, kravaty, nášivky, šperky a další předměty s fašistickou symbolikou demonstrují to, jak hluboce byli Černokošiláči "ponořeni" do myšlenek fašismu na každodenní úrovni, jak silná byla jejich víra v přicházející krizi a nevyhnutelnost radikálních řešení. Tyto zdánlivě nepodstatné drobnosti dokazují, že politický aktivismus fašistů přesahoval cokoli, co známe z praxe běžných demokratických politických stran, a že fašismus byl mnohem nebezpečnější, než se na první pohled může zdát.