Příspěvek si klade za cíl zhodnotit roli prostoru (z ontologického hlediska) v aktivitách občanských iniciativ či nevládních organizací, jejich konfliktech zájmů s dalšími iniciativami, veřejností, samosprávou, veřejnou správou a komerční sférou a (z pohledu noetického) při jejich studiu. Z hlediska (politické) geografie budou posouzeny vybrané teoreticko-metodologické přístupy sociálních věd zohledňující prostorovost.
Občanská společnost a její iniciativy, ačkoli ne vždy hájí všeobecně uznávaný "veřejný zájem", jsou považovány za oporu dobrého vládnutí a vyspělé demokratické společnosti. Ta čelí mnoha partikulárním zájmům včetně globalizujícího se komerčního tlaku či rozšířené korupce.
Hlavním předmětem konfliktu se často stává právě (veřejný) prostor a jeho využití. Sledovat však lze prostorové souvislosti a rozdíly i z širšího hlediska geografické vertikální hierarchie a horizontální diferenciace.
Praktický příklad poskytne autorův výzkum v Libereckém kraji v Česku ve srovnání s jeho poznatky z finské Severní Karelie, zejména její metropole Joensuu.