Zásah porušené regulace metabolismu glukosy do metabolismu kostní tkáně je mnohostranný a velmi komplikovaný. Ve většině případů nacházíme u diabetiků zvýšené riziko zlomenin.
Důvody, které k tomuto stavu vedou, jsou mnohočetné. U diabetiků nebývá hlavní příčinou pokles kostní minerální hustoty, spíše jde o snížení kvality kostní tkáně a její struktury.
Významnou roli hraje nepochybně inzulín a inzulínoresistence, uplatňuje se ale i zvýšená glykace proteinů, včetně zvýšené glykace kolagenu v kostech, změna produkce a hladiny sklerostinu, zásah do diferenciace pluripotentních kmenových buněk a zvrat jejich diferenciace směrem k adipocytům a mnohé další faktory. Nemalý podíl na zvýšeném riziku fraktur mohou mít i některá antidiabetika, především perorální.
Vzhledem ke stoupající incidenci obou chorob, diabetu i osteoporosy, bude nezbytné podrobněji zkoumat i jejich vzájemné vazby a ovlivnění.