Abstrakt
Článek se zabývá dobrovolným zapojením občanů do vojenských a paramilitárních struktur a činností spojených jak s válečnými konflikty, tak s obdobím míru. Tato občanská participace je v současnosti ve většině členských států NATO a EU marginalizována, někdy zcela utlumena.
V některých zemích však st ále plní poměrně významnou úlohu v celkové obranné kapacitě státu. Rozhodnutí, zda do ozbrojených sil a celkové obranyschopnosti zakomponovat či udržovat v nich dobrovolnický občanský prvek, tak zůstává strategickou volbou vlád a národů pro zajištění obrany státu. Článek stručně definuje hlavní znaky zkoumaného fenoménu; následně poskytuje stručný přehled vybraných nejvýraznějších forem uplatnění občanské dobrovolnosti v minulosti a současnosti ve vybraných zemích Západu a končí hodnocením perspektiv pro dobrovolnou občanskou participaci vzhledem k aktuálním trendům společenského vývoje a redukce či stagnace obranných rozpočtů.