V České republice doposud chybí ucelená výzkumná studie o konsekvencích hráčských kariér, která by popisovala cílovou populaci hráčů se zaměřením na jejich rizikové osobnostní rysy či jinou komorbiditu jako je například narušená vztahová vazba. V současné době se ovšem většina ambulantních i pobytových léčebných zařízení s touto problematikou setkává, přičemž odborníci mohou čerpat jen z omezeného množství informací, které mohou uplatnit při léčbě patologického hráčství.
Cílem článku je představit dílčí výstupy ze substudie tj. deskriptivní a kvalitativní část se zaměřením na popis cílové skupiny hospitalizovaných léčených hráčů z hlediska sociodemografického profilu, preferované styly hazardního hraní charakteristik rodinného prostředí a zkušenosti s jinými návykovými látkami. Metody: polo-strukturované interview.
Soubor tvoří 147 klientů léčených pro diagnózu F 63.0 patologické hráčství, hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách Bohnice, Kroměříž a Opava. Rozhovoru se účastnilo celkem 139 z nich.
Soubor vychází ve srovnání s obecnou populací v mnoha ohledech jako problematičtější s vyšším výskytem různých rizikových faktorů či psychiatrickou komorbiditou. Jedná se např. o vysokou prevalenci užívání návykových látek, duálních diagnóz, rodinné zátěže či rizikové pracovní pozice.
Objevuje se trend předčasného vypadávání ze vzdělávacího procesu, zvýšená míra invalidizace. V souboru dominuje hraní na VLT automatech, oproti jiným hazardním hrám.