Studie se zaměřuje na analýzu hodnocení literatury v osvětových časopisech Osvěta venkova a Brázda. Literatura na venkově měla v osvětářských koncepcích sloužit jako zdroj mravnosti, národní tradice apod.
Hlavním představitelem těchto zásad byl Antonín Matula, který pro takto chápanou literatura razil termín "ruralismus". Ruralismus měl být protiváhou k pornografii a literárnímu braku, proto Matula a další autoři navrhovali na sklonku 30. let řadu mechanismů cenzurní povahy.