Ex 31,12-17 je Hospodinův výrok. Jeho základní teze zní "soboty moje střežíte".
Je zdůrazněna propojením se čtvrtým přikázáním Desatera, které konkretizuje způsob střežení šabatu, neboli vysvětluje základní tezi: jak se šabat střeží. Ze čtvrtého přikázání jsou citovány jen dvě věty, které představují shrnutí, základní sdělení, dva základní pilíře, těžiště čtvrtého přikázání.
Jejich spojení lze vyjádřit souvětím, které má dvě části: šest dní se dělá a sedmý den je šabat pro Hospodina, protože šest dní Hospodin dělá a sedmý den (má) šabat a oddychuje. Šabat je základní slovo, na kterém jsou obě skutečnosti postaveny. V Hospodinově výroku je jednoznačně uvedeno, že šabat člověka souvisí se šabatem Hospodina. Člověk dělá totéž, co Hospodin, tzn., že je s Hospodinem v souladu, rezonuje s ním, žije ve stejném rytmu, jako Hospodin. Šabatem člověka je vidět (je zjeven) šabat Hospodinův.
Smysl čtvrtého přikázání je tedy upozornit na tuto rezonanci, resp. povzbudit k sounáležitosti Hospodinova vyznavače s Hospodinem. Tento soulad s Hospodinem, včetně pozornosti, která je mu věnována, se podle tohoto Hospodinova výroku stává oním znamením, které představuje šabat.
Konkrétní čin odpočinku v sedmý den je pak výrazem tohoto souladu, výrazem fungování Hospodinovy smlouvy, výpovědí o smluvní věrnosti.