Příspěvek se pohybuje mezi čtyřmi základními koncepty: kognitivní neurovědy (resp. neuropedagogiky a neuropsychologie), zrcadlové neurony, embodiment a scénická (dramatická) hra. Jeho cílem je připomenout (ne neznámé) téma specifiky scénické edukační hry spočívající v její psychosomatické (tedy nejen "verbálně-racionální") dimenzi.
Stručně možno konstatovat, že při hraní rolí jde o akcent na tělovou paměť, tělovou zkušenost, tělovou kognici a skrze ně o akcent na vtělované učení..