Abstrakt
Cílem léčení pacientů s vysokou pravděpodobností zlomeniny je snížit riziko první nebo následné fraktury. Prevenci obratlových a neobratlových zlomenin (včetně zlomenin proximálního femuru) umožňují v současné době aminobisfosfonáty, denosumab a teriparatid.
Jsou to účinné a dostatečně bezpečné způsoby léčby postmenopauzální osteoporózy a některých dalších typů osteoporózy. Indikace a adherence k léčbě však stále nedostačují.
Proto pokračuje vývoj dalších přípravků s novými mechanismy účinků, o nichž se očekává bezpečnost pro kost i jiné tkáně, účinnost na riziko všech typů zlomenin, dostupnost pro veřejné zdravotnictví a lepší compliance a persistence ze strany pacientů. Z antiresorpčních léků sem patří odanacatib (selektivní inhibitor katepsinu K), z osteoanabolických léků hlavně monoklonální protilátky proti sclerostinu.