Kapitola tematizuje instituci města ve střední Evropě. Odpověď na otázku zda je možné definovat středoevropský typ města hledá prostřednictvím kritérií způsob zakládání měst, velikostní škála, městské funkce v protoindustriálním a industriálním období, vybavenost měst.
Zjišťuje, že na jedné straně jsou tyto ukazatele mapovatelné a současně, že poukazují na rozmanitost středoevropských měst. Když jsou pomyslně vyneseny na mapu střední Evropy, promítnou se rozdíly do východozápadní a severojižní osy.
Vyvstanou také otázky hranic regionu nejen západních a východních, ale také jižní hranice vymezené buď tokem Dunaje, nebo břehy Jadranu. Města reprezentují střední Evropu jako různorodý region s vnitřními centry a periferiemi.