Abstrakt
Monografie se zabývá povahou výchovy jako specifického lidského jednání. Z hermeneutických pozic zkoumá ontologická východiska výchovného vztahu ke světu, ke společenství a k sobě samému.
Ukazuje kontexty, v nichž se výchova rodí, a podmínky, v nichž je možno ji rozvinout. Monografie se soustřeďuje na etickou dimenzi výchovy a vzdělání, opírá se o výsledky studia a analýzy filosofické, psychologické a pedagogické primární i sekundární literatury a o výsledky longitudálních kvalitativních výzkumů v oblasti pedagogické činnosti.