Příspěvek seznamuje s disertačním projektem výzkumu tvorby úsudku o problematických situacích z manželství a partnerství v mladé dospělosti, konkrétně s reakcemi respondentů na předkládaný příběh Svatba. Navržená řešení a jejich odůvodnění jsou kategorizovány do tří skupin: 1) Vykomunikovat aneb to by záleželo, 2) Rezignovat aneb Ne-svatba, 3) Přivést ke sňatku nebo rozchodu.
Rozhodnutí o neosobním příběhu je ovlivněno tím, jak je sám respondent oslovován manželstvím jako ideálním řešením předložené situace. Dále pak to, jak je schopen vnímat prosazování vlastních zájmů ve vztahu a ochotu ustoupit a slevit ze svých požadavků.
V řeči respondentů vystupuje pojetí sňatku: konvenční, citovo-vztahový, pragmatický a sňatek jako forma bez kvalit. Na čtyřech příkladech pak ukazuji, jak navrhovaná řešení pro hypotetický příběh nemusí být ve shodě s řešením provedeným v osobním životě respondenta.
Důvodem k tomu může být např. nejistota o správném výběru partnera, hodnota manželství nebo vnímání sňatku jako morálního imperativu.