Autor se ve svém příspěvku věnuje problematice tzv. kazuistického pozitivismu, který vymezuje jako nežádoucí jev, kdy soudy v rámci svého rozhodování nekriticky aplikují některé interpretační závěry, k nimž v souvislosti s rozhodováním konkrétních případů dospěla předchozí soudní praxe, přičemž s těmito závěry je fakticky nakládáno jako s právními normami, a jako takové mají tedy vliv na výsledek soudního rozhodnutí. Po úvodním vysvětlení souvisejících pojmů podává některé příklady kazuistického pozitivismu v rozhodovací praxi českých trestních soudů.
Následně popisuje jeho problematičnost: kazuistický pozitivismus může podle jeho názoru představovat zejména "mutagenní faktor" některých právní zásad. V závěru pak nastiňuje způsoby obrany proti tomuto jevu - dochází přitom k závěru, že nejlepším (preventivním) prostředkem proti jeho výskytu je širší diskuse o této problematice, jejíž vyvolání je ostatně hlavním cílem autorova článku.