Ve studii autorka přemýšlí o funkci lyrického subjektu v prvních sbírkách známého slovinského básníka Tomaže Šalamuna: Poker a Romanje za Maruško.T. Šalamun v šedesátých letech začal revoluci v slovinské poezii. Metodou asociací změnil strukturu poezie.
Lyrický subjekt byl v prvních básních zvýrazněn. Jeho zkušenosti jsou na začátku ještě autobiografického rázu.
V asociacích se později objevují i intertextualita a kulturní kódy.