Dvacet století literatury aneb intertextualita jako program : Queirósova Korespondence Fradika Mendese
2015
Abstrakt
Tato komparativní studie zkoumá na základě geneze pozdního románu Eçy de Queirós Korespondence Fradika Mendese (1900) fenomén fiktivního autora mezi romantickou mystifikací (Prosper Mérimée, Rukopis zelenohorský) a modernistickou heteronymií (Fernando Pessoa) a vřazuje jej do kontextu evropské literatury. Pracuje s koncepty "neviditelného díla", "meziprostoru" (Silviano Santiago) a "semiperiferní kultury" a navrhuje v Queirósově zjevné nápodobě dobových estetických vzorů prostřednictvím smyšleného autora spatřovat promyšlenou intertextuální strategii, působící jako protijed proti možnému nařčení z plagiátu, jemuž je permanentně vystaven kterýkoli představitel takzvaně okrajové kultury, která se vymezuje vůči soudobému centru.