Abstrakt
Příspěvek se zabývá dcerou krále Jiřího z Poděbrad Kateřinou z Poděbrad, již měl Jiří se svou první manželkou Kunhutou ze Šternberka, a jejím obrazem v poetickém díle velkého chorvatsko-uherského humanistického básníka, diplomata a biskupa v Pécsi Jana Pannonia (Ivan Česmički/J ános Csezmicei). Ten na studiích v Itálii u významného učence Guarina z Verony nabyl dokonalé znalosti latiny a začal v ní psát rovněž poesii, především satirické epigramy.
Kateřina z Poděbrad se 1. května 1461 stala druhou ženou Matyáše Korvína a uherskou královnou. Na budínském dvoře se pak blíže seznámila právě s Pannoniem, jenž jí věnoval několik latinských epigramů.
Podle některých zdrojů byl dokonce nejvyšším královniným kancléřem (supremus cancellarius reginalis maiestatis). V příspěvku se na ony epigramy podíváme z hlediska literárního, filologického i historického a stranou nenecháme ani některé další básně z Pannoniova pera, v nichž se autor dotýká vztahu Matyáše Korvína k Čechům a české manželce.