Překládaná práce se soustředí na ženskou kompetici u basketbalistek hrajících nejvyšší soutěž České basketbalové federace. Hormonálními reakcemi na prohru a výhru se zabývala již řada studií, většina z nich však byla prováděna zejména na mužích.
Našeho výzkumu se zúčastnilo 29 hráček, u kterých byly na základě slinných vzorků určeny hladiny testosteronu a kortizolu ve třech fázích sběru: bazální stav, před utkáním a po utkání. Ve všech fázích sběru bylo zároveň zjišťováno emocionální naladění respondentek.
Po utkání hráčky vyplnily dotazník týkající se jejich subjektivního hodnocení výsledku utkání. Zároveň byly využity statistické záznamy z jednotlivých utkání, které vypovídaly o objektivní užitečnosti hráček.
Veškeré výše zmíněné proměnné byly zkoumány ve vztahu k hladinám testosteronu a kortizolu. Výsledky odhalily, že hladiny kortizolu reagují na výsledek soutěže, kdy u prohraných hráček dochází po utkání k signifikantnímu zvýšení hladiny tohoto stresového hormonu.
U vítězek dochází pouze k mírnému nárůstu hladiny kortizolu. Hladiny testosteronu nijak nereagovaly na výsledek soutěže.
Bylo však zjištěno, že hráčky vítězného týmu měly celkově ve všech fázích měření vyšší hladiny testosteronu než jejich soupeřky. Rozdíl mezi vítězkami a prohranými hráčkami však nebyl ani v jednom případě signifikantní.
Po utkání hráčky vítězného týmu pociťovaly pozitivnější náladu než poražené hráčky. Korelace hormonálních hladin a emocionálního naladění se objevovala především u prohraných háček, a to zejména v případě emočního faktoru deprese, napětí a zmatení.
Tyto emoční faktory negativně korelovaly s naměřenou hladinou testosteronu. Pozitivní vztah hladiny testosteronu a objektivní užitečnosti hráček byl nalezen pouze u bazálních hladin vítězek.
Subjektivní hodnocení výsledku utkání se lišilo v závislosti na prohře či výhře, kdy prohrané hráčky hodnotily výsledek za mnohem více ovlivněný vnějšími faktory.