Přes řadu oprávněných výhrad a nedostatků jsou zveřejňované světové žebříčky vysokých škol dosud jedinými seriózními pokusy o zjišťování, hodnocení a měření kvality vysokoškolských institucí na mezinárodní úrovni. Navíc, jsou-li správně chápány a interpretovány, přispívají k definování kvality vysokoškolských institucí.
Příspěvek krátce uvádí do problematiky světových žebříčků vysokých škol a prezentuje vybrané aspekty metodologických přístupů dvou nejstarších celosvětových vysokoškolských žebříčků Academic Ranking of World Universities (ARWU) a QS World University Rankings (QS). Dále blíže představuje metodologický záměr disertační práce pro rozbor výsledků a metodologií hlavních světových žebříčků vysokých škol, pro podrobnou analýzu jednotlivých ukazatelů světových žebříčků, pro hodnocení jejich dopadu na výsledky nejen jednotlivých institucí (například různě velkých nebo různě oborově zaměřených), ale i celých zemí a pro srovnání českých veřejných vysokých škol.