Abstrakt
Elektromagnetická pole (EMP), která jsou v našem prostředí všude kolem, mohou být jak přirozeného původu, tak vzniklé v důsledku lidských aktivit. Zat ímco ta přirozeně vzniklá, a zde se jedná především o geomagnetické pole Země zvané zemská magnetosféra, jsou užitečná, protože chrání všechny živé tvory na zeměkouli před smrtícím kosmickým zářením, ta člověkem vytvořená, nazývaná elektrosmogem, mohou lidskému zdraví škodit.
To prokázaly výsledky řady především epidemiologických studií, které naznačovaly příčinnou souvislost mezi působením nízkofrekvenčního (NF) elektromagnetického záření a např. vážným míšním onemocněním (amyotrofická laterální skleróza), dětskou leukémií a nádory mozku u dospělých osob. Světová zdravotnická organizace (WHO) na tato zjištění reagovala v r. 2007 vydáním významného opatření v souvislosti s rizikem působení nízkofrekvenčního NF EMP.
Naproti tomu, přes pokračující výzkum v této problematice, nejsou negativní dopady vysokofrekvenčního (VF) EMP na živé systémy v současnosti tak jednoznačné, jako u NF EMP. Přesto však, vzhledem k celosvětově dramatickému nárůstu počtu uživatelů mobilních telefonů (jako jednoho z hlavních zdrojů HF EMF) vydala WHO v r. 2011 další významné opatření.
Z doporučení tohoto opatření je, vedle stanovených limitních dávek ve tkáních absorbovaného záření SAR, na základě doporučení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), také ustanovení o zařazení RF elektromagnetického záření do skupiny 2B, potenciálně karcinogenních vlivů na člověka. Stalo se tak proto, že i přes nedostatek přesvědčivých důkazů o karcinogenitě tohoto záření, tuto možnost nelze v současné době vyloučit.
Proto tato práce věnuje pozornost významným novým poznatkům publikovaným z této problematiky s cílem odpovědně zhodnotit současný stav výzkumu a patřičně koncipovat další potřebný výzkum v této oblasti.