Abstrakt
Existence svatováclavského kultu při norimberské císařské kapli je mezi medievisty dobře známá. Dokládají ji jak písemné zmínky (zejména opis konsekrační listiny k oltáři sv.
Václava), tak monumentální socha českého Knížete v presbytáři kostela. Při bližším studiu literatury se však objevují mnohé nejasnosti a nové otázky.
Nejdříve je proto věnována pozornost základního pramene pro dějiny kostela Panny Marie v Norimberku, tzv. Saalbuchu Stefana Schulera z roku 1442.
Následně se autor zabývá otázkou původního patrocinia oltáře sv. Václava a vůbec dalšími doklady vzrůstající úcty ke sv.
Václavu (sochařské památky, relikvie, odpustkové listiny, liturgie o svátku sv. Václava).