Texty Tomáše Halíka z let 1989-98 spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.