Hydrocefalus neboli nadměrné nahromadění mozkomíšního moku v nitrolebním prostoru je klinický syndrom charakterizovaný především poruchou chůze, urinární inkontinencí a narušením kognitivních funkcí. Cílem této práce je ilustrovat kognitivní výkon pacientky s normotenzním hydrocefalem před a po neurochirurgickém zákroku.
Pacientka byla neuropsychologicky vyšetřena v roce 2013 před zavedením ventrikuloperitoneálního shuntu a s ročním odstupem v roce 2014. Použité metody: Orientace (z MMSE), Paměťový test učení (AVLT), Rey-Osterriethova komplexní figura (ROCFT), Verbální fluence (FAS), Test cesty (TMT A, B), Kostky (WAIS-R), Beckův inventář depresivity (BDI-II).
Oproti prvnímu vyšetření, kde byl nalezen multidoménový kognitivní deficit, výsledky vyšetření po roce svědčí pro zlepšení ve většině měřených oblastí, zejména v oblasti koncentrace a distribuce pozornosti, psychomotorického tempa, kapacity učení, vybavení auditivního i zrakového materiálu, vizuospaciálních schopností a orientace.