Abstrakt
Film je ze své podstaty médiem, které divákem nějak manipuluje. Cílem předkládané studie je analyzovat, co konkrétně divákovi sděloval film o československé armádě Zářijové noci právě na příkladu symbolik noci.
Noc je v lidském podvědomí symbolem čehosi démonického, prostoru, kde číhá nebezpečí a co člověka ohrožuje. Podle tehdejší komunistické dikce navíc "nepřítel nikdy nespí a tudíž je nutno neustále bdít", armáda musí být neustále připravena a to si musí divák uvědomit.
Zároveň noc skrývá to, co za denního světla nemůže být ukázáno, co by mohlo být společností vnímáno jako nelegitimní, nepatřičné, zakázané. Ve filmu Zářijové noci se zde konkrétně jedná o dilema jednotlivce, který, zjednodušeně řečeno, se rozhoduje mezi svou individualitou a povinností ke kolektivu, přičemž se nakonec rozhodne pro svou individualitu - ale pod rouškou noci.
