Článek se věnuje kronikám, které vznikaly v kapucínském řeholním prostředí v 17. a 18. století. Nejdříve je zde představena kapucínská řádová praxe uplatňující se při sepisování historických událostí za účelem jejich uchování pro příští generace.
Přičemž zvláštní pozornost je věnována provinčním nařízením, na jejichž základě byly kapucínské kroniky převážně zakládány. Vlastním jádrem příspěvku je pak popis jednotlivých témat, kterým se autoři kronik kapucínských řeholních domů věnovali.