Duševní onemocnění jsou nejčastější příčinou disability v dnešní Evropě. Nepříznivý zdravotní stav jedince je v ČR pojímán jako komplexní sociální událost, a je tudíž ošetřen v rámci sociální politiky státu.
Konkrétními nástroji, s jejichž pomocí se řeší finanční výpomoc z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jsou především instituty invalidního důchodu a sociální pomoci, které oba spadají do systému sociálního zabezpečení. Cílem této studie je zhodnotit vývoj přiznaných invalidních důchodů v letech 2001-2011 v kontextu legislativních změn sociální politiky čR.
Analýza byla provedena na datech poskytnutých Českou správou sociálního zabezpečení. Trendy přiznaných invalidních důchodů z důvodu duševního onemocněním byly analyzovány spolu s vývojem invalidních důchodů přiznaných z důvodu jiných skupin onemocnění.
U všech skupin duševních onemocnění došlo mezi lety 2001 a 2011 k významnému nárůstu čerpání invalidních důchodů. Duševní onemocnění tak v přiznávání invalidních důchodů patří mezi tři nejčastější skupiny diagnóz, přičemž mezi samotnými duševními onemocněními jsou nejčastější příčinou psychotické poruchy a poruchy nálady s úzkostnými stavy.